Do kroniky obce Modrá a tamního Archeologického skanzenu, který představuje ideální podobu slovanského opevněného sídliště, hradiska s funkcí mocenského centra z doby velké Moravy, bude letošní první srpnový den zapsán zvláštním písmem.
Za účasti hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše, jeho náměstka pro strategický rozvoj, územní plánování, dotace a cestovní ruch Lubomíra Trauba a dalších významných osobností, jejichž instituce finančně přispěly v archeoskanzenu k realizaci Klenotnice Velké Moravy, požehnal jejímu základnímu kameni kaplan velehradské farnosti P. Jiří Hebron. Vyjádřil svou radost z toho, že ve skanzenu tato historická stavba vzniká.
Není vyloučeno, že samotný základní kámen pro klenotnici pochází s velkou pravděpodobností z kostelíka sv. Jana, což je národní kulturní památka v obci Na Díle z přelomu 8. a 9. století. Do kamene je vepsáno: Základní kámen Klenotnice Velké Moravy. Obec Modrá, ctitelé našich předků 1.8.2023,“ popsal starosta Modré Miroslav Kovářík výběr jednoho z kamenů.
Ručně do něj vytesal nápis mladý kamenickým studentem z Modré, a to Filip Huňka. Základní kámen bude vpraven do zdiva klenotnice.
„Výstavba klenotnice, stejně jako archeoskanzenu, byla iniciována starostou Modré Miroslavem Kováříkem z důvodů rozšíření a zvýšení povědomí o naši historii z období Velké Moravy, ale také pro rozšíření nabídky pro návštěvníky Archeoskanzenu,“ informoval místostarosta obce Martin Schreier. Dodal, že stavba Klenotnice Velké Moravy získala plnou podporu zastupitelstva Modré.
„Klenotnice byl nejen náš dlouhodobý záměr, ale také cíl, kterým je představit umění velkomoravských předků. Jejich šperkařské, mečířské a jiné umění je nedoceněné. Proto chceme umělecké skvosty Slovanů představit široké veřejnosti v právě budované Klenotnici Velké Moravy,“ nechal se slyšet první muž obce.
Stavba klenotnice byla podle jeho slov zahájena 1. dubna letošního roku, dokončena by měla být 31. října. Slavnostní otevření unikátního objektu by se mělo uskutečnit 20. června 2024, kdy uplyne dvacet let od otevření archeoskanzenu.
Klenotnice je kruhovým podzemním prostorem, zapuštěným do devítimetrové hloubky. Uprostřed bude světlovod, který bude procházet skrze nadzemní zvoničku, v níž bude zavěšena kopie velkomoravského zvonu, jehož originál byl nalezen v partnerské obci Modré, v Bojné na Slovensku.
„Skrze zvon půjde do podzemí světlo, které bude osvětlovat speciálně vyrobené vitríny, dvanáct neprůstřelných a nerozbitných tubusů, v nichž budou uloženy historicky vzácné exponáty, stříbrné i zlaté předměty. Celý podzemní prostor bude tvořit jakýsi panteon. Naším cílem je utvořit citlivý prostor, který bude evokovat pocit slavnostní, pocit chrámu,“ řekl odhodlaně starosta Miroslav Kovářík.
Návštěvníci Klenotnice Velké Moravy by si měli uvědomit, že odkaz, který bude do ní a všech klenotů vložen, bude velkým poznáním nejenom pro současnou generaci, ale i pro ty budoucí.
Investorem podzemního panteonu je obec Modrá.
„Klenotnice je spolufinancována Evropskou unií, programem Interreg V-A, SK-CZ /2022/14, a to 85%, což je 38 milionů 500 tisíc korun a ze státního rozpočtu ČR – Ministerstva pro místní rozvoj 2 324 tisíc korun, ale také spoluúčastí obce ve výši 4,5 milionu korun,“ sdělil starosta Modré.
Dalším zdrojem financování je osmimilionová dotace z Fondu Zlínského kraje. Zbývající nezbytná část bude dofinancována z rozpočtu obce Modrá a veřejné sbírky.
„Vysoutěžená cena stavby podle listiny sepsané ku příležitosti požehnání základního kamene Klenotnice Velké Moravy, činí podle smlouvy o dílo 52 milionů 378 tisíc korun,“ vysvětlil místostarosta Modré Martin Schreier.
Nutno podotknout, že odborným garantem Klenotnice Velké Moravy je Moravské zemské muzeum se sídlem v Brně, zastoupené Luďkem Galuškou, archeologem, publicistou a vedoucím Centra slovanské archeologie v Uherském Hradišti. Bez jejich plné podpory by stavba Klenotnice Velké Moravy nikdy nevznikla.
„Ukázat počátek středověku bude naprosto unikátní. Některé předměty ale nepůjde zapůjčit, protože jsou skutečně ve velmi špatném stavu. Část historických předmětů budeme muset vyrobit jako vědecké repliky, které budou registrovány pod Centrální evidencí sbírek Ministerstva kultury ČR,“ plánuje starosta Modré.
Hlavním cílem projektu je vybudování nové a doplnění stávající kulturní infrastruktury v lokalitách Cífer-Pác (SK) a Modrá (CZ). Důraz je kladen
na zvýšení atraktivity přeshraničního území zhodnocením a využitím
potenciálu kulturního dědictví.
U překladu stránek se jedná o strojový překlad.
2023 Společné dědictví | Všechna práva vyhrazena | Tvorba www stránek FOOE s.r.o.