Archeoskanzen v Modré u Velehradu, jedna z nejnavštěvovanějších turistických destinací Moravy, je nyní obohacen o zcela unikátní Klenotnici Velké Moravy.

Pilotní výstava Klenotnice nese název Elity Velké Moravy. Jsou zde prezentovány archeologické nálezy z pohřebišť centrálních velkomoravských hradišť, které bývají spojovány s představiteli nejvyšších společenských vrstev raně středověké Moravy – knížaty, velmoži a členy jejich rodin. Hyperrealistické antropologické rekonstrukce naznačují možnou podobu členů vládnoucí rodiny Mojmírovců a jsou zasazeny do panoramatických scén zachycujících důležité momenty vzniku a existence moravského státu.

Jedná se o konstrukčně jedinečný počin, který má podobu podzemního panteonu. Návštěvníkům se zde postupně představí soubor věrných, ve zlatě a stříbře vyhotovených kopií a replik nejvýznamnějších skvostů raně středověkého uměleckého řemesla objevených ve Starém Městě, Uherském Hradišti-Sadech, samotné Modré, ale i v Mikulčicích, na Pohansku u Břeclavi a v dalších lokalitách. Tvůrci těchto replik a kopií patří k mistrům svého oboru nejen u nás, ale i v zahraničí. Nedílnou součástí modranské klenotnice je rovněž hyperrealistická antropologická rekonstrukce velkomoravského velmože zhotovená na bázi lebky nalezené v Uherském Hradišti-Sadech, vytvořená v Laboratoři antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea.

Pilotní výstava nese název Elity Velké Moravy. „Jsou zde prezentovány skvostné, nezřídka jedinečné archeologické nálezy z pohřebišť centrálních velkomoravských hradišť, které bývají spojovány s představiteli nejvyšších společenských vrstev raně středověké Moravy – knížaty, velmoži a členy jejich rodin,“ odhaluje doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc., vědecký pracovník Moravského zemského muzea, tvůrce námětu, libreta a scénáře výstavy. „Hypotetická hmotová ztvárnění naznačující podobu členů vládnoucí rodiny Mojmírovců jsou pak symbolicky zasazena do panoramatických scén v nikách, kde zachycují důležité momenty vzniku a existence moravského státu v průběhu 9. století,“ dodává Galuška. Výstava je dílem Moravského zemského muzea ve spolupráci s obcí Modrá, Archeologickým ústavem AV ČR, Brno, v. v. i., Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity – Ústavem archeologie a muzeologie a Archeologickým ústavem SAV v Nitře.

Záměr výstavby Klenotnice byl iniciován v roce 2018 starostou obce Modrá Miroslavem Kováříkem, autorem myšlenky a architektonického návrhu. Záměr shodně podpořili všichni členové zastupitelstva. „Lokalita skanzenu je třetím nejnavštěvovanějším místem Zlínského kraje a poptávka po zhlédnutí originálních exponátů byla stále vyšší. Tak jsme se s generálním ředitelem Moravského zemského muzea Jiřím Mitáčkem shodli, že chceme veřejnosti cennosti Velké Moravy ukázat,“ vysvětluje Miroslav Kovářík. „A proč panteon? No přece proto, že honosné šperky nejlépe vyniknou v důstojných prostorách,“ dodává s úsměvem Mgr. Jiří Mitáček, Ph.D.

Klenotnice Velké Moravy v Modré je jedním ze dvou výstupů mezinárodního přeshraničního projektu INTERREG V-A Slovenská republika a Česká republika SK-CZ 14-20 s názvem „Spoločné dedičstvo od Rímanov po klenoty Veľkej Moravy“. Na české straně jsou účastníky projektu obec Modrá a jako vědecký garant Moravské zemské muzeum – Centrum slovanské archeologie, na slovenské straně pak obec Cífer nacházející se v Trnavském samosprávním kraji s vědeckými garanty v Archeologickém ústavu Slovenské akademie věd (AÚ SAV) se sídlem v Nitře, a v Trnavské univerzitě. V Cíferu byl v rámci projektu vybudován archeoskanzen, který představuje část sídliště ze 4. století, tedy z doby římské, jehož pozůstatky byly v katastru obce v minulosti objeveny archeology AÚ SAV.

Financování hlavní části stavby:

Evropská unie, program INTERREG V-A, SK-CZ/2022/14  85%, tj. cca 38.500.000,- Kč
Státní rozpočet ČR – Ministerstvo pro místní rozvoj, a to 5%, tj. cca 2.342.000,-Kč
Spoluúčast obce k části projektu INTERREG V-A  10%, tj. cca 4.500.000,- Kč
Dotace z Fondu Zlínského kraje ve výši 8.000.000,- Kč
Zbývající financování záměru je z rozpočtu obce
Financování výroby vědeckých replik šperků, okras apod. z veřejné sbírky pořádné Obcí Modrá
Vysoutěžená cena hlavní části stavby dle Smlouvy o dílo je 52.377.542,- Kč
Celková předpokládaná částka po dokončení vybavení a navazujících technologických náležitostí 70 000 000,- Kč

Elity Velké Moravy
Výstava v Klenotnici Velké Moravy

Autor námětu, libreta a scénáře: Luděk Galuška
Realizace: Moravské zemské muzeum ve spolupráci s obcí Modrá, Archeologickým ústavem AV ČR, Brno, v. v. i., Ústavem archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Archeologickým ústavem Slovenské akademie věd v. v. i. v Nitře
Technická realizace audio a video projekcí: Muzea Servis, Jan Šuškleb
Tvůrce antropologické rekonstrukce: Laboratoř antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea
Tvůrci replik a kopií: Patrick Bárta, Radek Lakůvka, Otmar Oliva, Daniel Ignác Trubač
Tvůrci soch Velkomoravanů: Ondřej Bílek, Jiří Pec, členové skupiny oživlé historie Velkomoravané, z. s.
Tvůrci zvětšených historických vyobrazení: ABR 3D Print, Uherské Hradiště, Andrej Irša, m-ARK s. r. o., Olomouc, PRIMA BILAVČÍK, s.r.o. – akreditovaná kalibrační laboratoř, Uherský Brod
Tvůrci audio projekcí: Vladimír Doskočil, Luděk Galuška, Pavel Hromádka, Igor Stránský, ZUŠ Veselí nad Moravou – nahrávací studio
Tvůrci video projekcí: Battement production, Luděk Galuška, Jaroslav Křivánek, členové skupiny oživlé historie Velkomoravané, z. s. a přátelé
Autor hudby na staroslověnské texty: Jiří Pavlica
Interpreti hudby: Jiří Pavlica a Hradišťan
Překlady textů do angličtiny: James Fisher

https://www.mk.gov.cz/novinky-a-media-cs-4/5775cs-unikatni-klenotnice-velke-moravy-se-otevira-verejnosti